Šuplík: Skryj se ve mně.

Je to již mnoho let, kdy jsem měl myšlenky smutně temné, mladé, neuspořádané a musel jsem se z nich vypsat. A tak jsem psal a psal a psal. Dnes? Jsem věčným optimistou a dávám to lidem "sežrat", kdykoli mi dají příležitost. Trocha historie však v mé duši jistojistě zůstala a proto bych rád zachoval i tento text...


Nechej se konejšit, pomohu. Nechej se obejmout, víc nemohu. Nechej se rozesmát - ohřeji tvou náladu. Nechej si vyprávět sny, než skončí mé dny.

Jsi jako pápěří těžká a hříšná
duše, co odpustí bujaré nálady.
Věříš, že uvnitř mě něco vzrůstá,
přes všechny černé protiklady.

Strach ti odpoví hrubým příbojem,
choulíš se s nervy v chuchvalci,
provázky, má náruč Ti je obřadem,
voda, vír, smutek se točí ve válci.

Usínej, sni a nech se vést dál,
přece Ti nikdo, nikdy neublíží.
Hned bych Tě za ruku obejmul, vzal,
v očích děs, čert na zem vzhlíží.

Bylas jak pevné okovy násilníka,
co rozbíjel lidem hlavy kulkou.
Ale až procitněš, najdu viníka,
jenž děsil tě svou černou půlkou.

Vstávání zdá se radostí konečně.
Zařídit ten kopec něhy i lásky,
než přivykneš strasti, společně
půjdeme na snídani, sedmikrásky.

Podívej se, uslzené studny temnoty,
otevři duši, okenicemi z mřížoví
proletí bělavé holubice dobroty.
Ukaž se mi, můj anděli křížový.

Už se neboj.

Víkendové bouřky v čase

Motivovat sám sebe k práci o víkendu nebývá pro mě nijak extra velkým problémem. Zvlášt když se jedná o zajímavý projekt, jakým jsou takoví posedlí. Sednu k počítači, pootvírám vývojářské nástroje, vezmu si tužku a papír do ruky, zakreslím nějaké ty diagramy a prvky uživatelského rozhranní, postupy, šipky tam a zpět.

Klasická (pro mě) programátorská intermezza ticha vyplňuji poslechem trance/dance hudby nebo soundtracků = cokoliv bez textu, který by mě mohl vyrušit ze soustředění. Skvělá, produkčně plná atmosféra se rozhostí celým všehomírem (prostorem) obklopujícím mé já.

Zvrat hodný detektivky

Pak přijde parný víkend s bouřkou v noci. Tohle nebylo vůbec fér! Tak se totiž pracovat ani v nejlepším rozmaru tvořivé nálady - nedá. Proč bouřka musela přijít až ve 4 ráno? Proč ten nejlepší čas pro práci nemohl být někdy v normální denní dobu?

V tom horku se skutečně dalo leda tak napsat "jdu k vodě" na Twitter, případně ještě SMSku posedlému, že tu práci budu dělat až v noci. Aby měl pochopení pro chyby, které tam nasekám? Snad. Jenže to bych nebyl já, abych neměl plány na noc již z dřívějška domluvené. Šlo se posedět na parník, popít pivečko, mochito.

Vše na sluníčku.

V centru Prahy na Rašínově nábřeží. Horko o to větší.

Co jsem si myslel?

Že skončíme nejpozději o půlnoci a domů dorazím v příjemném večerním parnu, otevřu větrací šachtu do světlíku a bude mi hej, sednu ke stroji a začnu tvořit hodnoty. Nebyla to marná představa, ale na neděli jsem měl navíc v plánu večer zmizet na otočku do Plzně, abych kamarádce zachránil 300+ fotek z karty, kterou její přítel nechtěně smazal...

Vytíženost 150+ %.

Vražda.

Tudíž mám stihnout naprogramovat něco, co jsem sám odhadl na 10 hodin za 5? Ve stavu "po probdělé noci" díky bouřce, troše alkoholu, ženské, vstávání v 5 ráno a pak usínání v 7 a "rannímu" probuzení v 11?!

Naštěstí pro mě jsem nemusel mé nedělní rychloprogramování eskalovat do nočních hodin, další parnou noc bych už nedal, navíc u kompu! Ozvali se totiž z té Plzně, že nestíhají návrat domů a že tu schůzku na nádraží v Plzni rušíme, že SD kartu pošlou dopisem. Poštou?

WTF? Pošta ještě funguje? Vždyť neumí ani doručit doporučený lístek, když jsem doma!  Určitě je to reálné a možné? No, uvidíme, příští týden tedy čekám zásilku hodnou rekonvalescence. Budu mít zábavných pár minut, než zjistím, že karta cestovala přes 100 km jen proto, abych zjistil, že už na ní žádná data nejsou ;-) Na ten okamžik se skutečně těším.

Motivační překvapení

Při uklízení nádobí a štrachání v kredenci, lince a dalších skříňkách jsem narazil na čokoládu Lindt přivezenou ještě z Německa před rokem. Byla bílo-mléčná s kanadskými (obrovskými) rozinkami a lískovými oříšky. Energetická bomba, která mne nakopla k napsání tohoto blog-postu a vedle toho (hlavně) jsem dostal vnuknutí hodné Archimeda. Nejen, že jsem jednu programovací úlohu vyřešil namísto za 4 hodin pěkně elegantně za 15 minut, ale ještě jsem si uvědomil, že raději si skáknu k vodě teď, dokud je světlo, než později "jen" zajít do parku na leháro do trávy.

Takže mizím na 3 hodiny k vodě, abych pak mohl říct, že jsem programoval těch celých 10 hodin. Pohoda, klídek a horko. U vody? No problemo!

Mým (ne)přátelům na serveru Aragorn.cz

Toto byl (a je) otevřený dopis administrátorům, vedení a uživatelům fantasy komunitního serveru Aragorn.cz, který jsem nakonec neodeslal... Ale i přesto si myslím, že stojí za zveřejnění. Proč? Přečtěte si jej a uvidíte, jaká je to zlověc, když děláte na velkém projektu programátora zadarmo.

Zoufalé vedení, neschopný manažer (nerozhodný), lidé bez osobní zodpovědnosti a bez páteře. Tak končí jedna éra serveru, který o sobě mohl tvrdit, že byl největší českou RPG fantasy hernou a komunitním serverem v jednom.

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, milí hosté... Všichni obyvatelé serveru Aragorn.cz.

Tímto bych se s Vámi všemi ze serveru Aragorn.cz rád rozloučil.

Z pozice programátora Aragornu, kterému již bohužel nemohu příliš nabídnout, je toto mé prohlášení veřejné, a přesto částečně neveřejné - viz dřívější mé příspěvky v sekci Články (například apel k zvýšení aktivity mezi lidmi) - které napověděli, že se něco takového děje / vaří / smaží.

Již nějaký ten rok dva uvažuji o vlastních možnostech časových, místních i schopnostech profesních, zda vůbec mám na to, programovat Aragorn v.4, nebo nikoliv.

Tyto schopnosti (famfáry...) nemám.

Ne nyní, ne teď. Ne v době, kdy tu bohužel neexistuje zapálený programátor, který by dohnal mě a případně i Buriho k projektově excelentní aktivitě. Nemám síly na to projít celým kolotočem vývoje nového a velkého projektu, který bych dělal ve volném čase, od základů. Nemám ani motivaci, ani nic tomu podobného, čemu bych mohl říct: Jo, to za to stojí, začnem programovat a opravovat chyby a dělat na tom hned teď. Zkrátka NE!

Bohužel je to tak, milí kolegové. Tímto se s Vámi loučím z funkce programátora a jdu takříkajíc k šípku. Hibernovat. Až bude potřeba něco opravit, zkuste se ozvat, když bude potřeba restartovat server, zkuste se ozvat. Tyhle udržovací práce si dozajista klidně nechám, ty mne nijak nevadí, spíše naopak, je to aspoň malá útěcha v tom, že jsem ještě nějak potřebný. Pokud by kdokoliv chtěl, aby Aragorn.cz přešel na jiný hosting, jiný způsob vedení serveru či podobné, neváhejte mne kontaktovat a probereme plány. (Pozn.: Toto se již událo, aspoň něco se povedlo.)

Není to můj konec jako člověka vyskytujícího se na Aragornu, je to konec jedné éry, která přinesla vzestup a postupný pomalý pokles. Nechci vypadat jako potkan, jenž opouští loď před potopením... Nechtěl bych ani, aby to vše znělo jako problém, kterému se říká: "Začal dělat pro RPG Alianci, takže se na nás vybodl.". Nechtěl bych aby to všechno, co jsme společně na Aragornu zažili, bylo překryto nějakým nepravdivým příkrovem.

Zkrátka a jednoduše (TL;DR;): Nemám síly, motivaci, čas a chuť dělat na Aragornu toho aktivního blbce, který neuslyší nic než jen kritiku, že to dělá blbě, protože vůbec něco dělá (co se aktivit týká). 

Měl bych tu teď asi poděkovat lidem, kteří se za má rozhodnutí stavili, podporovali mě, drželi palce při některých akcích a jiných zlovolně náhodných činech. Měl bych asi zároveň i pogratulovat mým odpůrcům, nepřátelům a té špíně, která se mě snažila z Aragornu, potažmo z Admin-teamu, vytlačit, vystrnadit, zahnat do exilu. Povedlo se jim to, veskrze pomalu a postupně - byť na takovémto odchodu má největší zásluhy jen sám odejivší. Děkuji všem, které jsem díky pracem na serveru Aragorn.cz měl tu šanci potkat. Patrně se uvidíme na některé z Aragornských akcí. Ať už Castle/Ara-LARPu, nějakém tom srazu, čajovně, hospůdce, víkendovce. 

Aragorn.cz pro mne vždy byl nejen online herna.

Děkuji za pozornost, můžete se rozejít do svých příbytků.

Myslím si, že jsem v tom kousku textu sepsal vše, co jsem chtěl říct lidem, kteří mohou něco změnit. Ti další, kterých je většina (90 % = konzumenti obsahu, 9 % správci a 1 % tvůrci nových věcí), si z toho asi nic moc nového nevezmou, protože se to na nich nijak neprojeví.

Bohužel to, co teď vzniká jako další verze onoho komunitního portálu Aragorn.cz, je "totéž", co jsme programovali před 7 roky v bledě-modrém. Bez nové koncepce, bez zapojení nových komunikačních kanálů, bez čehokoliv wow-efektového, přidané maximalizované hodnoty - jen kopie stávající funkčnosti a "něco málo" nových funkcí. Žádná přelomová novinka. Smutné.

Takhle se ale nedělá portál pro lidi s fantazií. Tohle chce brainstorming a team, který to celé vytvoří za 2 měsíce. Jinak to nebude ani funkční, ani nové, ani udržitelné. Ještě štěstí, že se mě to nyní netýká ani trochu přímo. Osobně budu snad jen smutný v době, kdy stávající verze bude poslána do důchodu, ale... Vadit mi to nebude. Nostalgické vzpomínky budou vždy součástí loučení se s něčím, co tu s námi bylo tak dlouho.