Smích, ten správný kamarád

Je důležitý. Když jej nějakou dobu nevídáte, když s ním nejste ve spojení, když jej neprožíváte - začne vám chybět. Vám všem. Komukoliv. I těm nejpesimističtějším lidem. Dříve nebo později zjistíte, že smích patří k životu a že to bez něj nepůjde.

Musíte se zasmát. Jednou, dvakrát, dlouho, krátce, unyle, od podlahy. Ty endorfiny v krvi, když způsobují pocit slasti a spokojenosti a do paměti se ukládají příjemné vzpomínky.

Ten pocit cukajících koutků, který postupně přejde přes tichý, hlasitější až po vyřvávaný smích.

Všechno má i svůj příjemný konec. U smíchu je to tradičně s bolavou bránicí a ztuhlými tvářemi. Jen si to zkuste - smát se dlouho. Že to nebolí? Ale jistě, kdo nevyzkoušel, měl by. Doporučuje deset z deseti čerstvých novorozeňat.

Dětský smích je dokonce velmi nakažlivý. A nedejbože když jste s přáteli někde v hospůdce, někdo řekne vtípek. Kolikrát se smějí i lidé od vedlejších stolů. Tomu říkám pozitivní nálada a přístup.

Proč tohle všechno píšu? Protože včera jsem byl v kině na filmu Nedotknutelní. Chlapík ochrnutý od krku dolů, ke kterému každý "občan" přistupuje jako k postiženému. Lidé na něj berou všude ohledy, ale to je přesně to, co on nechce. Až po chvíli se objeví zájemce o pečovatele s novým, neotřelým přístupem. A tady, milé děti, začíná ta pravá filmová sranda (podívaná).

Kolotoč všech událostí byl plný emočních zvratů, smíchu, několika málo slz, hromady vtipů a absolutní spokojenosti se scénářem. Komukoliv, kdo chcete zažít výtečný filmový zážitek - doporučuji všema deseti.